Ne, nebojte, nic jsme si nezlomili:-) Jen se událo několik důležitých věcí, které vedly ke zlomení mé kanadské smůly v pracovní sféře. Ale nepředbíhejme, pěkně popořadě.
V pondělí dlouho odkládaný a posouvaný termín na road test k získání místňáckého řidičáku. Díky patří Kristýně, která mi nejen půjčila auto, ale i poskytla morální podporu v pro mě dost stresové situaci. No co vám budu povídat, nebylo to až tak jednoduché.
Hned na začátek se nemůžu dostat do auta – došla baterka v dálkovém ovládání, tak mi otvírá instruktorka klíčem:-) Místní pravidla se dají vcelku i naučit, člověk si zvykne i odbočovat doprava na červenou, ale to jejich zatracené ohlížení přes rameno za každé situace mě fakt drásá! Po cestě sice udělám několik chyb, ale nakonec je to v kapse. Jupí! Konečně mám i místní doklad s adresou:-)
V úterý 2.kolo pohovoru do AWS – meet the team. Přijdu si trochu jako na sezení anonymních alkoholiků, sedím na židli a kolem mě v kroužku celá firma. Ale jsou na mě hodní. Ve středu jdu na závěrečnou procházku se zakladatelem, v pátek dostávám nabídku.
Víkend strávíme překvapivě dost podobně jako vždy – sobotní cirkus, gymnastika, hřiště a odpoledne rychlonávštěva akvária. V neděli zkoukneme bubble ball v David Lam Parku a odpoledne jdeme zabavit děti (a sebe taky:-) do Science Worldu.
A od pondělí je ze mě Project Coordinator for Eastern Europe.
Prosimte co je to „ohlizeni pres rameno“? To me docela zajima.
Takzvaný shoulder check – ať se s autem přesouváš kamkoliv do boku (z pruhu do pruhu/zatáčíš), musíš mít jistotu, že se nic nenachází v tvém slepém úhlu – takže u zkoušky si člověk skoro ukroutí hlavu:-)